První dny po zasedání Římu

Uplynulo již několik dní od prvního a hlavně velkolepého zasedání senátu v čele s Ceaserem. Jako musím uznat, že nám to všem opravdu slušelo, až na to, že si jeden ze senátorů vzal místo honosné róby, noční košili. Byl to Dancek, klasika. Díky všem římským bohům, že jsem to tentokrát nepodělala já, ale jsme zatím u prvního dne.

Abych furt nemluvila jen o Danckovi, tak bych Vám mohla říci i nějaké drbíky z Říma. Hned ze začátku jsme si odhlasovali nějaké zákony a hlavně to, že Caesar bude hlavní vládce celého impéria. No, jako řeknu Vám pravdu, zrovna třikrát nadšená jsem z toho nebyla a rozhodně s tím hodlám něco udělat. Teď přichází to nejdůležitější, naši plebejci. Mladí a stateční hrdinové (tou dobou byli ještě čistí a voňaví hrdinové), bez kterých bychom tu ani nebyli. Po rozdělení do jednotlivých týmů vzniklo pět mocných rodů.

LUDUS INVICTUS, INVINO VERITUS, LUDUS DECIMUS, LUDUS MAGNUS,LUDUS EQUSS ADULLUS

Vypadá to hodně dobře, že? Jenže naši plebejci jsou teprve na začátku a jen dobrý jméno jim nestačí. Proto se uspořádal souboj fyzické zdatnosti, kde se projevilo, že skoro všichni plebejci jsou na tom lépe než jejich senátoři. Na obranu senátorům, taky už nejsme žádní mlaďoši a na rozdíl od nich máme mnohem více zkušeností, proto jsme se vydali do vinných zahrad senátorky Anky, kde jsme se jim naše znalosti snažili předat. Anka bAnka se rozhodla, že bude ke svým hostům štědrá a věnuje jim na cestu nějaké penízky. Jenže jak to bývá, tak každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Anka ty peníze ztratila a ještě dostala bídu od Caesara. Ale to nás nezastavilo, jsme ctižádostivý a pletichářský národ, a proto jsme se všichni rozhodli, že si ty prachy najdeme sami! Vletěli jsme tam jako banda divokých kobylek a při tom hledání, jsme si ani nevšimli, že jsme Caesarovi pošlapali pole.

Jéééé, to byla aféra. Té využil senátor/fotbalista Ronaldo a hned si na tom poli nechal postavit nový fotbalový stadion. Pak kdo je tady pletichář.

Ztracené peníze však nebyl jediným problémem dne. Museli jsme vymyslet, jak ty naše kulišáky poznáme. Po vyčerpávající večerní debatě se senát rozhodl, že každý plebejec musí mít svůj barevně odlišný šat. Čekala nás dlouhá noc, ale za to lepší ráno, kdy jsme viděli rozjuchané plebejce, kteří byli štěstím bez sebe, že mají svá batikovaná trička. Která jim v konečném důsledku byla k ničemu, protože nastaly krušné časy, doby horka. Naše vojska musela vyměnit svou batikovanou výzbroj za plavky.

Začaly vodní hry. Aréna se zaplnila, vypukly první boje. Jedinou zbraní byl ešus, speciální rendlík ze Španělska, který neměl absolutně žádné využití, tak se použil k boji. Pak naši myslitelé přišli na to, že je to věc určená k jídlu. Nezbylo nám nic jiného, než vyměnit ešusy za bojové římské koule a přemístit se do Teutoburského lesa, kde mocný vládce Nero zakopával všechny svoje poklady.

Děsivá horka pokračují. Musíme se uchýlit k jistým krokům a to sebrat celou flotilu a utéct na nejbližší římské koupaliště, do Křtin. Cestu jsme přežili všichni a byli rádi za vodu, kterou nám tato malá vesnička poskytla. Napojili jsme se, najedli jsme se a vrátili se zpět do našeho hlavního města.

První den v novém měsíci. Tento den byl ve znamení boje, soudu, prohry a výhry. Začalo to celé tak, že se všichni plebejci rozhodli porazit senátory, což se jim nepovedlo a jedna ctižádostivá plebejka se rozhodla, že to všechno požene k soudu. Prej vyhraje, haha… Jak si myslíte, že to celé dopadlo? No jasně, že vyhrála… První výhra pro plebejce nad vládou. To se však změnilo hned odpoledne, kdy se v Coloseu utkali všichni naši senátoři proti sobě a ukázali, jakou mají sílu. Tento souboj jsem vyhrála já s Adamem a svou výhrou jsme dokázali, že jsme stále silnější, než plebejové.

 V Říme opět zavládl mír.

Senátorka Višňa